Náš výzkumRostliny a krajina

Přírodní látky jako prevence vzniku migrény

Vyšlo
Aktualizováno
Autoři výzkumu
Ing. Jan Tauchen, Ph.D.
Přečteš za
2 min
Přírodní látky jako prevence vzniku migrény

Literatura popisuje migrénu jako střední až extrémní bolest hlavy často doprovázenou nepříjemnými neurologickými symptomy, jež daného jedince často vyřadí z běžného fungování. Je odhadováno, že migrénou celosvětově trpí zhruba 12% populace. Přestože dodnes byla vyvinuta relativně široká škála farmakoterapeutik pro léčbu migrény, pro mnoho dostupných léků je charakteristická nedostatečná efektivita a výrazné vedlejší účinky. Vývoj nových bezpečnějších a účinnějších antimigrenik je stále zásadní avšak nedosaženou metou v boji s touto nemocí.

Lepší pochopení příčin vzniku migrény je užitečné při identifikaci nových molekulárních cílů a tedy i při případném vývoji nových antimigrenik; jedná se např. o kanabinoidní, histaminové, či melatoninové („hormon spánku“) receptory. Přírodní látky vždy hrály významnou roli při vývoji léčiv, a u migrény tomu není jinak (např. triptany, jenž jsou odvozené od struktury serotoninu, sehráli revoluční roli v léčbě migrény). Je tedy velice pravděpodobné, že se i v budoucnu setkáme s některými přírodními látkami, které se stanou zajímavými kandidáty pro vývoj účinnějších antimigrenik s menším množstvím vedlejších účinků.

Objev nových molekulárních cílů v léčbě migrény otevřel nový obzor pro látky, které dříve nebyly zařazeny do klinického testování, nebo v testování, jakožto antimigrenika, selhaly. Ginkolid B, melatonin, histamin, oxytocin, některé ribozomální jedy, kavalaktony, látky obsažené v ďáblově drápu, salvinorin A a petasin, se mohou řadit mezi ty látky, které vykazují slibné výsledky při prevenci či léčbě migrény. Je ale zapotřebí dalšího výzkumu, abychom pochopili mechanismus jejich antimigrenické aktivity, k potvrzení dostatečné účinnosti a bezpečnosti, a mohli tak tyto látky zavést do klinické praxe. Doufejme, že nemalé úsilí, které se do výzkumu léčby migrény vkládá, jednoho dne přinese všem migrenikům kýženou úlevu.


Spoluautor vědecké práce:

Ing. Jan Tauchen, Ph.D.

Celý článek je k dispozici v časopise Current Medicinal Chemistry

TAUCHEN, Jan. Natural products and their (semi-)synthetic forms in treatment of migraine: History and current status. Current Medicinal Chemistry [online]. 2019, 26 [cit. 2020-05-02]. DOI: 10.2174/0929867326666190125155947. ISSN 09298673.

Dostupné z: http://www.eurekaselect.com/169373/article

Spoluautor vědecké práce: Ing. Jan Tauchen, Ph.D.

Jan Tauchen dokončil magisterské studium v roce 2011 v rámci studijního programu Tropical Crop Management and Ecology na Institutu tropů a subtropů na České zemědělské Univerzitě v Praze (ČZU). Titul Ph.D. obdržel na Fakultě tropického zemědělství ČZU v roce 2016; jeho disertace se zabývala antioxidační a protirakovinnou aktivitou tropických rostlinných druhů. Část experimentů v rámci plnění disertační práce byla provedena ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky Akademie Věd ČR. Jan Tauchen je nyní vědecko-výzkumným pracovníkem na Katedře kvality a bezpečnosti potravin, Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU, kde se věnuje stanovení biologické aktivity a chemického složení různých materiálů, včetně tzv. nových potravin a léčivých rostlin, zejména těch pocházejících z tropických oblastí. Zúčastnil se několika expedic do Peru a Zambie.

Vše z tématu Rostliny a krajina
  • 1. 10. 2021 · Rostliny a krajina

    Pomůžou bakteriální signály okurkám proti plísni?

    Jak ubránit skleník bez chemie

    Možná jste ji zahlédli v babiččině skleníku, plíseň okurková (Pseudoperonospora cubensis) napadá nejen rostliny okurek, ale také dýní, tykví a melounů. Ve chvíli, kdy se na listech objeví první žluté skvrnky se může zdát, že jde o pouhé popálení od slunce. Bohužel nejen pro tyto spáleninám podobné…

    Přečteš za 2 min

  • 20. 4. 2020 · Rostliny a krajina

    Objev na Balkáně

    Rod Kozinec (Astragalus) je velmi zajímavou skupinou rostlin známou zejména pro svůj obsah sekundárních látek, mezi které patří flavonoidy, triterpeny a polysacharidy. Řada těchto sloučenin byla popsána jako biologicky aktivní látky ovlivňující imunitní systém, regeneraci jaterních buněk a…

    Přečteš za 1 min

  • 16. 3. 2020 · Rostliny a krajina

    Kapradiny ve stresu

    Fytohormony jsou rostlinné hormony, které regulují fyziologické a biochemické procesy. Jejich metabolismus je studován v řadě rostlin, u čeledi kapradin Pteridaceae však doposud nebyl znám. Do této čeledi patří řada druhů, které mají schopnost hyperakumulovat arsen (As). Pro většinu rostlin jsou…

    Přečteš za 2 min

Studium na FAPPZ

Baví tě to? Pojď to studovat.

Cookies na mojeagro.cz

Nezbytné cookies web potřebuje k fungování. Ostatní použijeme jen s vaším souhlasem.

Nastavení a podrobnosti

Nezbytné cookies zajišťují fungování, bezpečnost a správné zobrazení webu. Analytické a marketingové použijeme jen s vaším souhlasem. Volbu uchováváme 12 měsíců a kdykoli ji změníte odkazem Nastavení cookies v patičce. Zásady cookies ČZU

V prohlížeči si web bez souhlasu pamatuje jen věci pro funkce, které použijete: tuto volbu cookies, program po kliknutí na Zapamatovat (na rok), výsledek průvodce výběrem oboru a posledních 20 testů nanečisto. Zůstávají jen ve vašem prohlížeči a smažete je v jeho nastavení. Se souhlasem s analytikou nebo marketingem si až 30 dní pamatujeme původ kampaně a připojíme ho k rezervaci DOD pro vyhodnocení reklamy. Reklamní identifikátory ukládáme jen s marketingovým souhlasem. Údaje se smažou spolu s rezervací podle doby uchování daného DOD.

Cookies na mojeagro.cz