Náš výzkumPřírodní zdroje
Dostanou se léky z čistírenského kalu až do rostlin?
Cesta léků z kanalizace až do rostlin
Může obyčejná rostlina fungovat jako přírodní filtr? Vědci z ČZU a Akademie věd ČR zjišťovali, kam mizí neviditelné zbytky našich léků a kosmetiky. Cesta z koupelny je totiž delší a zajímavější, než si myslíš.

Skrytá hrozba: chemie ukrytá v kalu
Představ si, kolik léků proti bolesti, alergiím, depresi nebo vysokému tlaku lidé každý den spotřebují. K tomu přidej sprchové gely, mýdla a další kosmetiku. Vědci těmto látkám říkají PPCPs. Všechna tato chemie odtéká z našich těl a koupelen do kanalizace a míří do čistírny odpadních vod. Tam se nečistoty usadí na dně a vytvoří kal.
Kde je háček? Kal se v mnoha zemích běžně sype na pole jako levné hnojivo plné živin. Spolu s živinami se ale do půdy dostávají i zbytky našich léků.
Souboj s chemií: hledá se zelený vysavač
Čeští vědci chtěli zjistit, jak si příroda s touto „neviditelnou chemií“ poradí. Připravili kompost z čistírenského kalu a slámy. Část materiálu nechali zpracovat žížalami, a tak vznikl vermikompost. Tímto materiálem pohnojili půdu a zaseli do ní technické konopí.
Proč zrovna konopí? Funguje jako rychle rostoucí „zelený vysavač“, který z půdy ochotně nasává různé látky. Vědci sledovali 50 různých zbytků léků a kosmetiky a zjišťovali, jestli je rostlina nasaje jen do kořenů, nebo je pošle až nahoru do listů.
Tajemství pod zemí: kořeny jako ochranný štít
Výsledek? Příroda se umí bránit. Z 50 sledovaných látek vědci v rostlinách a půdě nakonec našli „jen“ 14. Tady jsou hlavní zjištění:
- Podzemní obrana: většina škodlivin zůstala uzamčená v kořenech. Například lék na tlak (telmisartan), lék na alergii (cetirizin) nebo antibakteriální látka z mýdel (triclosan) se výš nedostaly. Rostlina funguje jako chytrý filtr a nepouští chemii do nadzemních částí.
- Jediný průšvihář: silný lék proti bolesti tramadol jako jediný tuto obranu výrazně prorazil a dostal se až do stonků a listů.
- Týmová práce s přírodou: už samotné kompostování je skvělý likvidátor, zničí třeba kofein nebo lék diklofenak. Pilné žížaly pomáhají rozložit další látky. A organická hmota v kvalitním kompostu dokáže chemikálie „chytit a nepustit“, takže je rostlina tak snadno nenasaje.
Proč je to důležité? (Jedno zdraví)
Tento výzkum je ukázkovým příkladem přístupu Jedno zdraví (One Health). Ukazuje, že zdraví lidí nejde oddělit od zdraví přírody a zvířat. Lidé léky spotřebovávají, zemědělství s nimi nechtěně hnojí pole a hromadění této chemie v půdě pak ohrožuje žížaly i celý ekosystém. Když chceme být zdraví, musíme udržet čistou a zdravou i půdu a vodu.
Slovníček
- PPCPs: anglická zkratka pro léčiva a přípravky osobní hygieny (kosmetika, mýdla a podobně).
- Čistírenský kal: usazenina z čistíren odpadních vod. Obsahuje živiny, ale i zbytky chemie, a často se používá jako hnojivo na polích.
- Vermikompostování: zpracování organického odpadu a kompostu pomocí žížal.
Zdroj
Hanč, A. a kol. (2025): Occurrence of Pharmaceuticals and Personal Care Products in Cannabis sativa L. Following Application of Sewage Sludge-Based Composts and Vermicomposts. Agriculture 15 (5), 470.
Článek vznikl pro vzdělávací pexeso VĚDXESO (ČZU FAPPZ), verze textu 1.0 z roku 2025. Nápověda na kartě: Když hnojíme pole kalem z čistírny, léky z odpadu se mohou dostat až do rostlin.





