Pivo v ohrožení

Klimatické jevy mohou mít různý dopad na celkovou úrodu a hořkost chmele. Můžeme se setkat s kombinacemi jevů, ve kterých je extrémní pouze jedna proměnná, ale také s jevy, ve kterých se souběžně vyskytují dvě extrémní proměnné (např. sucho a vlna veder). Vysokým teplotám a rozvoji vln veder napomáhá i sucho. V posledních 20 letech se vytvořila zpětná vazba mezi teplotou půdy a přízemní teplotou vzduchu – teplejší půda ohřívá atmosféru a teplejší atmosféra způsobuje zahřívání půdy, čímž dochází k udržení vzestupu teploty atmosféry. Rostoucí četnost vln veder a sucha v chmelařských oblastech vede ke stále větší nestabilitě příjmů ve výrobě piva a ovlivňuje tak hlavní pěstitele chmele v celé Evropě.

Nedávná studie několika našich vědců se zabývala zranitelností produkce chmele v důsledku sdružených klimatických a meteorologických událostí v Evropě a byla zaměřena např. na identifikaci vlivu délky trvání vln veder a sucha na snížení výnosů. Jedná se o první práci svého druhu. Studie zahrnuje klíčové regiony pěstování chmele v celé Evropské unii, jako je Hallertau (Německo); Ústecko, Žatecko a Tršicko (Česká republika); Kent (Velká Británie); Alsasko (Francie); Lublin (Polsko); Koroška (Slovinsko) a León a Galicie (Španělsko).

Na základě modelů určili vědci pravděpodobné rozdělení denních srážek a maximálních teplot, které slouží k posouzení rizik pro souběžné vlny sucha a veder během chmelové sezóny. Vědci následně odhadli rizika nižších výnosů z chmelových hlávek v cílových oblastech. Výsledky ukazují, že déle trvající a závažnější období sucha a veder se objevují častěji než podobná kratší období. Nejvyšší míra rizika pak byla odhadnuta v rozsáhlých chmelařských oblastech České republiky a Německa. Celkem 22,4 %, 12,5 % a 7,2 % oblastí EU určených pro komerční produkci chmele spadalo do kategorií pro mírná, vysoká a velmi vysoká rizika ztráty výnosů. Analýza celkových škod mezi dubnem a srpnem dále naznačila, že více než 62,7 % ztrát výnosů bylo způsobeno vysokými teplotami během sucha a 21,5 % ztrát bylo způsobeno suchými a chladnými podmínkami v daných regionech. Teplejší evropská sucha navíc způsobila pokles výnosu kvalitního aromatického chmele o 29–68 %. To naznačuje, že výnosy chmele jsou vůči těmto klimatickým událostem velmi citlivé, a to zejména kvůli pomalejší adaptaci chmele ve srovnání s polními plodinami.

---

Autorka práce:

Doc. dr. Mgr. Vera Potopová

Vulnerability of hop-yields due to compound drought and heat events over European key-hop regions.

POTOPOVÁ, Vera, Ondřej LHOTKA, Martin MOŽNÝ a Marie MUSIOLKOVÁ. Vulnerability of hop-yields due to compound drought and heat events over European key-hop regions. International Journal of Climatology [online]. [cit. 2020-11-19]. ISSN 0899-8418. Dostupné z: doi:10.1002/joc.6836

Not good news for beer drinkers! https://www.rmets.org/node/417841

Autorka věděcké práce: Doc. dr. Mgr. Vera Potopová

Doc. dr. Mgr. Vera Potopová

Vera Potopová je absolventkou oboru Geografie a biologie na Geografické fakultě Státní univerzity v Tiraspolu v Moldavské republice. Navazující doktorské studium ukončila v roce 2002 v oboru Meteorologie, klimatologie a agrometeorologie v oddělení Klimatologie v Institutu geografie Moldavské akademie věd (MAV). Po ukončení studia pracovala v MAV jako vědecký pracovník v oboru klimatologie. V roce 2005 byla vybrána do pilotního projektu pod vedením Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky – „Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků”. Od roku 2006 do současné doby pracuje na Katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ ČZU. V poslední době se její činnost zaměřuje na klimatologii sucha a jeho dopady na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku a společnost (migrace, lidské zdraví a na kvalitu života) a dosavadní poznatky využívá při ověření a kalibraci růstových modelů pro modelování výnosových parametrů teplomilných zelenin při měnících se klimatických podmínkách.