Náš výzkumPřírodní zdroje

Ani kapka

Vyšlo
Aktualizováno
Autoři výzkumu
doc. Dr. Mgr. Vera Potopová
Přečteš za
2 min
Ani kapka

Podle klimatických modelů by ceny potravin mohly zůstat na podobné úrovni jako dnes, pokud se globální změna teploty udrží do +2°C. Ovšem podmínky prostředí se neustále mění a současným odrůdám a technologiím se velmi rychle může přestat dařit. Způsob zemědělské výroby (volba plodin a odrůd, agrotechnika, výživa rostlin, zpracování půdy, závlahy aj.) nebude v budoucnu záviset pouze na poptávce a dotační politice, ale bude muset respektovat vliv změny klimatu.

V rámci mezinárodního projektu IMDROFLOOD (sucho – povodně) jsou zkoumána různá opatření vedoucí ke zmírnění dopadů sucha a záplav v povodí řeky Prut, která je nejdůležitější příhraniční řekou na Ukrajinsko-Rumunsko-Moldavské hranici. Orné půdy v jejím povodí jsou intenzivně využívány v zemědělství a řeka slouží jako zdroj vody pro závlahové systémy. Vysoká hustota obyvatel, velká fragmentace krajiny a častý výskyt sucha činí oblast extrémně zranitelnou. Cílem projektu je zjistit, jak se zemědělci z postižených oblastí s akutním nedostatkem vody a záplavami na svých farmách vyrovnávají. Způsob vnímání rizika sucha společně s finančními, tržními a technickými možnostmi daného farmáře významně ovlivňuje volbu následných adaptačních opatření. Vědci současně využívají široké spektrum dostupných meteorologických a hydrologických informačních zdrojů včetně dálkového průzkumu Země. Získávají tak nové a důležité informace pro zvládání rizikových stavů sucha. Modelování dopadů sucha integruje družicová data v podobě vegetačních indexů, vlhkosti půdy (SWI) s meteorologickými údaji a vybranými biofyzikálními parametry monitorovaného území. Byly vytvořeny modely predikce výnosu na základě družicových dat, která jsou získávána spektroradiometrem MODIS na družici Terra a ze senzoru ASCAT na palubě družic MetOp-A a MetOp-B v jihovýchodní Evropě. Výsledky byly publikovány v Agricultural Water Managment (IF=3.542).


Autorka vědecké práce:

doc. Dr. Mgr. Vera Potopová

Potopová V., Trnka M., Hamouz P., Soukup J., Castravet T. 2020. Statistical modelling of drought-related yield losses using soil moisture-vegetation remote sensing and multiscalar indices in the south-eastern Europe. Agricultural Water Management 20: 30365-6. 236: 1-18. 20: 30365-6. 236: 1-18.

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0378377420303656

Autorka vědecké práce: doc. Dr. Mgr. Vera Potopová

Vera Potopová je absolventkou oboru Geografie a biologie na Geografické fakultě Státní univerzity v Tiraspolu v Moldavské republice. Navazující doktorské studium ukončila v roce 2002 v oboru Meteorologie, klimatologie a agrometeorologie v oddělení Klimatologie v Institutu geografie Moldavské akademie věd (MAV). Po ukončení studia pracovala v MAV jako vědecký pracovník v oboru klimatologie. V roce 2005 byla vybrána do pilotního projektu pod vedením Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky – „Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků”. Od roku 2006 do současné doby pracuje na Katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ ČZU. V poslední době se její činnost zaměřuje na klimatologii sucha a jeho dopady na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku a společnost (migrace, lidské zdraví a na kvalitu života) a dosavadní poznatky využívá při ověření a kalibraci růstových modelů pro modelování výnosových parametrů teplomilných zelenin při měnících se klimatických podmínkách.

Vše z tématu Přírodní zdroje
  • 15. 6. 2020 · Přírodní zdroje

    Pod kterými stromy se žížalám daří nejlépe?

    Mlsné žížaly

    Jednu ze zásadních rolí ve vývoji ekosystému hraje způsob rekultivace. Při rekultivaci dochází k postupnému zahlazování nežádoucích zásahů do krajiny způsobených zejména člověkem. Typickým příkladem je lesnická rekultivace, která má za cíl vznik nových lesních porostů. Vědci testovali vliv složení…

    Přečteš za 2 min

  • 18. 5. 2020 · Přírodní zdroje

    Na jehličí ustláno

    Podstatná část světových lesů se rozkládá na kyselých půdách. Na acidifikační procesy reagují půdy odlišně. Reakce závisí na pufrační schopnosti půdy, tedy do jaké míry je schopna odolávat změnám způsobeným půdní reakcí. Tyto reakce souvisí zejména s obsahem uhličitanů v půdě. Naši vědci studovali…

    Přečteš za 2 min

  • 9. 3. 2020 · Přírodní zdroje

    Hnůj, na kterém něco smrdí

    Kaly z čistíren odpadních vod a chlévský hnůj jsou skvělými zdroji kvalitní organické hmoty v zemědělské půdě. Tyto materiály ale mohou být zdrojem i nejrůznějších organických kontaminantů. Převážně se jedná o látky, které jsou produkovány člověkem, jako jsou například rezidua léčiv, zejména…

    Přečteš za 2 min

Studium na FAPPZ

Baví tě to? Pojď to studovat.

Cookies na mojeagro.cz

Nezbytné cookies web potřebuje k fungování. Ostatní použijeme jen s vaším souhlasem.

Nastavení a podrobnosti

Nezbytné cookies zajišťují fungování, bezpečnost a správné zobrazení webu. Analytické a marketingové použijeme jen s vaším souhlasem. Volbu uchováváme 12 měsíců a kdykoli ji změníte odkazem Nastavení cookies v patičce. Zásady cookies ČZU

V prohlížeči si web bez souhlasu pamatuje jen věci pro funkce, které použijete: tuto volbu cookies, program po kliknutí na Zapamatovat (na rok), výsledek průvodce výběrem oboru a posledních 20 testů nanečisto. Zůstávají jen ve vašem prohlížeči a smažete je v jeho nastavení. Se souhlasem s analytikou nebo marketingem si až 30 dní pamatujeme původ kampaně a připojíme ho k rezervaci DOD pro vyhodnocení reklamy. Reklamní identifikátory ukládáme jen s marketingovým souhlasem. Údaje se smažou spolu s rezervací podle doby uchování daného DOD.

Cookies na mojeagro.cz