Náš výzkumPřírodní zdroje
Hnůj, na kterém něco smrdí
Kaly z čistíren odpadních vod a chlévský hnůj jsou skvělými zdroji kvalitní organické hmoty v zemědělské půdě. Tyto materiály ale mohou být zdrojem i nejrůznějších organických kontaminantů. Převážně se jedná o látky, které jsou produkovány člověkem, jako jsou například rezidua léčiv, zejména antibiotika (v chlévském hnoji i kalech), bromované zpomalovače hoření, čistící a dezinfekční přípravky, kosmetické přípravky apod. (zejména v kalech). Tyto látky jsou v půdě velmi těžko rozložitelné a jejich podíl se může dlouhodobým pravidelným užíváním kalů zvyšovat.
Jako materiál pro pokus posloužily půdy z dlouhodobých polních výzkumů (založených v roce 1996), které byly pravidelně hnojeny chlévským hnojem a kaly. Výsledky ukázaly nízké, ale měřitelné hodnoty polychlorovaných bifenylů a chlorovaných pesticidů, tedy látek, jejichž výroba a použití bylo zakázáno již před několika desetiletími, dávno před založením dlouhodobých pokusů. Jejich hladiny tedy nesouvisí s aplikací kalů ani chlévského hnoje. Hladina některých kontaminantů, dokonce přesahovala preventivní hodnotu těchto sloučenin v zemědělské půdě. V případě tří kontaminantů (polybromované difenylétery, perfluorooktanová kyselina, perfluorooktansulfonát) bylo prokázáno, že jejich obsah v půdě se zvyšuje s aplikací čistírenských kalů. Naopak aplikace chlévského hnoje nezvýšila obsahy sledovaných kontaminantů v půdě.
Činnost půdních mikroorganismů probíhá nejintenzivněji v rhizosféře, předpokládalo se tedy, že kontaminanty v této vrstvě půdy by se mohly rozkládat nejrychleji. Vědci pro pokus použili takzvané rhizoboxy, tedy nádoby, které umožňují sledování procesů v rhizosféře. Zvýšená degradovatelnost byla však prokázána pouze v případě hexachlorocyklohexanu, což je jeden ze zakázaných chlorovaných pesticidů. Ostatní kontaminanty zůstaly stabilní v rhizosféře i okolní půdě.
Spoluautorka vědecké práce:
prof. Ing. Jiřina Száková, CSc.
Selected persistent organic pollutants (POPs) in the rhizosphere of sewage sludge-treated soil: Implications for the biodegradability of POPs
Původní článek v plném znění naleznete zde:
Spoluautorka vědecké práce: prof. Ing. Jiřina Száková, CSc.
Jiřina Száková je absolventkou ČZU, nyní pracuje na katedře agroenvironmentální chemie a výživy rostlin. Ve výzkumu se zaměřuje na chování vybraných rizikových prvků, zejména arsenu, v různých složkách životního prostředí počínaje půdou a konče vyššími živočichy, na mobilitu a biologickou dostupnost těchto prvků v půdě, rostlinné produkci a živočišných organismech a na remediační technologie pro omezení vlivu kontaminantů v půdě.
