Baltický jantar

Baltický jantar pochází z dob asi před 40 miliony let. Tato fosilní pryskyřice je skvělým zdrojem relativně dobře zachovalých drobných organismů, zejména členovců. Většina dnešních čeledí z řádu vyšší dvoukřídlí (skupina Schizophora) již v této době žila, proto bylo v minulosti z baltického jantaru popsáno jen málo nových čeledí vyšších dvoukřídlých (tedy těch, které vymřely, a nejsou součástí recentní fauny).

Nově popsaná čeleď Yantaromyiidae je relativně pokročilou skupinou. Ze znaků, které bylo možné pozorovat, vykazuje tato čeleď dokonce vyšší stupeň fylogenetické vyspělosti než dnešní nejvyspělejší mouchy skupiny Calyptrata. Toto zjištění by mohlo naznačovat, že nová čeleď reprezentuje slepou větev, která se oddělila od tehdy pokročilých skupin. Mezi tyto skupiny patří např. Heleomyzidae (lanýžkovití), známí zejména pro své larvy. Některé žijí v houbách a způsobují „červivost“ hub, larvy jiných druhů zase rozkládají mrtvá těla, včetně lidských, a mohou mít význam v kriminalistických šetřeních. Původ dnešních vyšších much (kam patří např. moucha domácí, střečci, mouchy tse-tse apod.) je dosud nejasný a další studia čeledi Yantaromyiidae by mohla tuto otázku osvětlit.

Pro studium čeledi byla použita pokročilá metoda počítačové mikrotomografie, provedená výzkumným centrem CEITEC Brněnských univerzit. Princip metody je veřejnosti dobře znám např. z CT vyšetření v nemocnicích. Umožňuje vytvořit obraz objektu, se kterým lze následně pracovat, otáčet ho a zobrazit řezy objektem. To s původním objektem jako je hmyz v jantaru samozřejmě provést nelze. Ten je tak zpravidla pozorovatelný jen v některých rovinách pohledu, nelze se podívat „dovnitř“ objektu, kde mohou být některé důležité struktury (např. endoskelet) ani odstranit části těla, které se při pozorování překrývají.

Touto metodou bylo zjištěno, že vnitřní část zkoumaného objektu vyplňuje z velké části prázdný prostor (měkký obsah se během milionů let „vypařil“). Některé části vnější kostry se oddělily od svého původního umístění, a pokud jsou umístěny těsně pod pokožkou, mohou se zobrazit v počítačové rekonstrukci jako falešné vtisky. Dnešní technologie mikro CT již umožňují větší rozlišení než ty, které byly použity v této studii, ale je potřeba postupovat opatrně, protože hrozí nebezpečí poškození původního objektu.

---

Autor vědecké práce:

Prof. RNDr. Miroslav Barták, CSc

BARTÁK, Miroslav. Yantaromyiidae, a new family of Diptera (Brachycera: Schizophora) from Tertiary Baltic amber and X-ray synchrotron microtomography imaging of its structures. Journal of Systematic Palaeontology [online]. 2020, 18(2), 187-195 [cit. 2020-04-26]. DOI: 10.1080/14772019.2019.1592991. ISSN 1477-2019.

Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/14772019.2019.1592991

Autor věděcké práce: Prof. RNDr. Miroslav Barták, CSc

V r. 1978 zakončil svá studia na Přírodovědecké fakultě UK. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni a Výzkumném ústavu krmivářského průmyslu a služeb v Pečkách. Od r. 1989 působí na ČZU (tehdy Vysoká škola zemědělská), od r. 2000 jako profesor. Zabýval se výzkumem skladišních škůdců a matematickým modelováním v ochraně rostlin, ovšem největší část jeho práce je věnována dvoukřídlému hmyzu. Je autorem nebo spoluautorem témeř 600 vědeckých publikací i několika monogafií, ve kterých popsal přes 150 druhů nových pro vědu a téměř 1000 druhů nově objevil pro různá území. Vytvořil jednu z největších autorských sbírek dvoukřídlého hmyzu (tj. asi 1/9 všech popsaných druhů živočichů) na světě. Asi 20 druhů kolegové popsali na jeho počest druhovým jménem „bartaki“.