Náš výzkumBiotechnologie

Byliny v boji s krvežíznivým červem

Vyšlo
Aktualizováno
Autoři výzkumu
doc. Ing. Jaroslav Vadlejch, Ph.D.
Přečteš za
2 min
Byliny v boji s krvežíznivým červem

Pro léčbu infekcí vyvolaných parazitickými hlísticemi se dnes nejčastěji používají anthelmintika. Tato léčiva různými mechanismy usmrcují parazitické „červy“ a slouží tak k tzv. „odčervení“ zvířat ale i lidí. Mezi typické zástupce lidských hlístic patří například roup dětský či škrkavka dětská, veterinárně významnými druhy jsou pak škrkavky u šelem a prasat, nebo vlasovky u přežvýkavců. Hlístice ovšem začínají být rezistentní vůči všem dosud známým skupinám léčiv. Slibnou alternativou k chemické léčbě mohou být biologicky aktivní látky obsažené v některých rostlinách. Cílem skupiny našich vědců bylo otestovat antiparazitární účinek vybraných bylin, které v minulosti běžně rostly na českých a slovenských loukách a pastvinách.

Po přidání sušené směsi bylin do krmiva jehňat napadených vlasovkou slezovou došlo ke snížení intenzity infekce až o 67 %. Na základě laboratorních testů byl zjištěn výrazný anthelmintický účinek methanolového extraktu bylinné směsi proti vajíčkům i larvám parazita. Za tento účinek jsou zodpovědné především fenolické kyseliny a flavonoidy, jejichž vysoký obsah v testované směsi bylin vědci zjistili s využitím hmotnostní spektrometrie. Zároveň nebyl prokázán negativní vliv látek obsažených v bylinách na složení střevního mikrobiomu jehňat. Anthelmintická účinnost testovaných bylin se sice stále zcela nevyrovná účinkům konvenčních léčiv, vědci však vidí budoucnost zejména v pravidelném zkrmování bylin. Pokud je tento přístup aplikován dlouhodobě, dochází ke snížení parazitárního zatížení hospodářských zvířat.


Spoluautor vědecké práce:

doc. Ing. Jaroslav Vadlejch, Ph.D.

Natural chemotherapeutic alternatives for controlling of haemonchosis in sheep

Původní článek v plném znění naleznete zde:

https://bmcvetres.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12917-019-2050-2

Spoluautor vědecké práce: doc. Ing. Jaroslav Vadlejch, Ph.D.

Vystudoval živočišnou produkci na Agronomické fakultě (nyní Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů) České zemědělské univerzity v Praze. Na téže fakultě obhájil disertační práci na téma Biochemická determinace proteáz gastrointestinální hlístice Trichostrongylus colubriformis a v roce 2014 se na ČZU v Praze habilitoval v oboru Aplikovaná zoologie. Studoval také odbornou biologii se zaměřením na parazitologii na Přírodovědecké fakultě UK. Na katedře zoologie a rybářství FAPPZ se zabývá veterinárně významnými hlísticemi domácích i volně žijících přežvýkavců. Oblastí jeho zájmu je především epizootologie gastrointestinálních hlístic přežvýkavců, potlačování (konvenční terapie i alternativní metody) parazitární gastroenteritidy a verminózní pneumonie, anthelmintická rezistence gastrointestinálních hlístic, dopad parazitóz na produkci hospodářských zvířat, a také biologicky aktivní molekuly (proteiny a enzymy), které hlístice v průběhu svého života využívají. Je autorem nebo spoluautorem téměř sedmdesáti vědeckých publikací, více než desítky článků v odborných periodicích a aplikačních výstupů, včetně patentu se zahraniční licencí. V roce 2017 mu byla udělena cena Medica Veterinaria v kategorii Choroby přežvýkavců a prasat za odborný článek zabývající se problematikou infekčních onemocnění vyvolaných hlísticemi, které parazitují v dýchací soustavě přežvýkavců.

Vše z tématu Biotechnologie
  • 24. 8. 2021 · Biotechnologie

    Jak žijí mikroskopičtí vířníci v Antarktidě?

    Země ledu

    Antarktida, kontinent superlativů – je nejsušší, nejizolovanější, nejchladnější a ledovcovým štítem nejpokrytější kontinent. I přes své nehostinné podmínky se tato polární oblast stala domovem, jak pro některé přizpůsobivější organismy v moři, tak ty, které díky svým fyziologickým schopnostem na…

    Přečteš za 2 min

  • 8. 6. 2020 · Biotechnologie

    Recept na nesmrtelnost

    Nacházíme se na počátku nové epochy rozvoje biotechnologických metod u hospodářských zvířat. To je také případ transplantace spermatogoniálních kmenových buněk (SKB). Podstatou této metody je odběr a konzervace spermatogoniálních buněk dárců a jejich následná transplantace do semenotvorných…

    Přečteš za 2 min

  • 1. 6. 2020 · Biotechnologie

    Baltický jantar

    Baltický jantar pochází z dob asi před 40 miliony let. Tato fosilní pryskyřice je skvělým zdrojem relativně dobře zachovalých drobných organismů, zejména členovců. Většina dnešních čeledí z řádu vyšší dvoukřídlí (skupina Schizophora) již v této době žila, proto bylo v minulosti z baltického…

    Přečteš za 3 min

Studium na FAPPZ

Baví tě to? Pojď to studovat.

Cookies na mojeagro.cz

Nezbytné cookies web potřebuje k fungování. Ostatní použijeme jen s vaším souhlasem.

Nastavení a podrobnosti

Nezbytné cookies zajišťují fungování, bezpečnost a správné zobrazení webu. Analytické a marketingové použijeme jen s vaším souhlasem. Volbu uchováváme 12 měsíců a kdykoli ji změníte odkazem Nastavení cookies v patičce. Zásady cookies ČZU

V prohlížeči si web bez souhlasu pamatuje jen věci pro funkce, které použijete: tuto volbu cookies, program po kliknutí na Zapamatovat (na rok), výsledek průvodce výběrem oboru a posledních 20 testů nanečisto. Zůstávají jen ve vašem prohlížeči a smažete je v jeho nastavení. Se souhlasem s analytikou nebo marketingem si až 30 dní pamatujeme původ kampaně a připojíme ho k rezervaci DOD pro vyhodnocení reklamy. Reklamní identifikátory ukládáme jen s marketingovým souhlasem. Údaje se smažou spolu s rezervací podle doby uchování daného DOD.

Cookies na mojeagro.cz