Náš výzkumZvířata
Jak hladové včely přimějí rajčata kvést dřív?
Hladové včely umí přinutit rajčata kvést dříve
Co bys dělal/a, kdybys měl/a na starost rodinu plnou hladových sourozenců, ale lednička i obchody v okolí by byly prázdné? Včely medonosné v takové situaci nepanikaří. Umí přesvědčit rostliny, aby začaly kvést mnohem dřív než obvykle, a zajistily jim tak potravu.

Neviditelný problém: včely v pylovém stresu
Včely medonosné (Apis mellifera) patří mezi nejdůležitější opylovače na světě. Podílejí se na opylování zhruba tří čtvrtin světových potravinových plodin. Pyl je pro ně klíčovým zdrojem bílkovin, tuků a vitamínů. Bez něj se larvy nevyvíjejí správně a dospělé dělnice žijí mnohem kratší dobu.
Problém nastává, když v krajině není dost kvetoucích rostlin, ať už kvůli výkyvům počasí, ztrátě stanovišť nebo obřím monokulturám. Včely se pak ocitají v takzvaném pylovém stresu.
Záchranná mise: hledá se potrava
Tým vědců z Pákistánu, Austrálie a České zemědělské univerzity v Praze chtěl zjistit, co se stane, když hladové včely přijdou do kontaktu s rajčaty, která ještě nekvetou. Do laboratoře i na pole umístili včelí kolonie a sledovali jejich chování.
Výsledek byl ohromující. Kontrolní rostliny (bez včel) začaly kvést až za 106 dní, rajčata s hladovými včelami rozkvetla v průměru už za 24 dní. Hladové včely navíc pomohly rostlinám vytvořit přibližně 60 květů a 54 plodů, kontrolní rostliny měly plody jen asi 3.
Tajemství na listech: včely jako rostlinní maséři
Jak to včely dělají? Rostlinám nic nepřikazují a listy ani nekoušou. Všechno se odehrává na povrchu listů a spočívá v dotyku:
- Týmová práce: hladové včely přistanou na listech rajčat, otočí se a začnou jemně třít spodní stranu listů svýma středníma nožkama. Najedené včely to vůbec nedělají.
- Chemický signál: jemné poškrábání vyvolá v rostlině rychlou chemickou reakci. Během pouhých 30 minut se v listech výrazně zvýší hladina dvou důležitých rostlinných hormonů, cytokininů a auxinu.
- Přepnutí do kvetení: právě tyto hormony fungují jako signál, který rostlinu přepne z růstové fáze do rozmnožovací. Rostlina proto začne kvést mnohem dřív.
Proč je to důležité? (Jedno zdraví)
Tento výzkum je krásnou ukázkou konceptu Jedno zdraví (One Health). Ukazuje, že přírodu a zvířata nejde oddělit od zemědělství a lidského zdraví. Když pochopíme „včelí stres“, mohou farmáři v budoucnu využít přirozené chování včel k urychlení kvetení plodin úplně bez chemie. Zdravé včely nám tak pomohou zajistit dost potravin a udržet potravinovou bezpečnost.
Slovníček
- Pylový stres: stav, kdy včely trpí nedostatkem pylu, který je pro ně klíčovým zdrojem živin.
- Tarsy: koncové části (chodidla) hmyzích nožek. Včely listy stimulují právě středními tarsy.
- Cytokininy: rostlinné hormony, které podporují dělení buněk a přechod rostliny do kvetení.
Zdroj
Khan, S. A. a kol. (2024): Pollen deprivation stimulates honeybees Apis mellifera to induce early flowering in tomato plants. Scientia Horticulturae 333, 113265.
Článek vznikl pro vzdělávací pexeso VĚDXESO (ČZU FAPPZ), verze textu 1.0 z roku 2025. Nápověda na kartě: Když včely nemají pyl, umí „poprosit“ rostliny, aby rozkvetly dřív, a tím pomáhají sobě i zemědělcům.





