Náš výzkumZvířata

Jak hladové včely přimějí rajčata kvést dřív?

Hladové včely umí přinutit rajčata kvést dříve

Co bys dělal/a, kdybys měl/a na starost rodinu plnou hladových sourozenců, ale lednička i obchody v okolí by byly prázdné? Včely medonosné v takové situaci nepanikaří. Umí přesvědčit rostliny, aby začaly kvést mnohem dřív než obvykle, a zajistily jim tak potravu.

Vyšlo
Text
Lucie Hrdličková
Přečteš za
2 min
Zblízka shluk včel medonosných.

Neviditelný problém: včely v pylovém stresu

Včely medonosné (Apis mellifera) patří mezi nejdůležitější opylovače na světě. Podílejí se na opylování zhruba tří čtvrtin světových potravinových plodin. Pyl je pro ně klíčovým zdrojem bílkovin, tuků a vitamínů. Bez něj se larvy nevyvíjejí správně a dospělé dělnice žijí mnohem kratší dobu.

Problém nastává, když v krajině není dost kvetoucích rostlin, ať už kvůli výkyvům počasí, ztrátě stanovišť nebo obřím monokulturám. Včely se pak ocitají v takzvaném pylovém stresu.

Záchranná mise: hledá se potrava

Tým vědců z Pákistánu, Austrálie a České zemědělské univerzity v Praze chtěl zjistit, co se stane, když hladové včely přijdou do kontaktu s rajčaty, která ještě nekvetou. Do laboratoře i na pole umístili včelí kolonie a sledovali jejich chování.

Výsledek byl ohromující. Kontrolní rostliny (bez včel) začaly kvést až za 106 dní, rajčata s hladovými včelami rozkvetla v průměru už za 24 dní. Hladové včely navíc pomohly rostlinám vytvořit přibližně 60 květů a 54 plodů, kontrolní rostliny měly plody jen asi 3.

Tajemství na listech: včely jako rostlinní maséři

Jak to včely dělají? Rostlinám nic nepřikazují a listy ani nekoušou. Všechno se odehrává na povrchu listů a spočívá v dotyku:

  • Týmová práce: hladové včely přistanou na listech rajčat, otočí se a začnou jemně třít spodní stranu listů svýma středníma nožkama. Najedené včely to vůbec nedělají.
  • Chemický signál: jemné poškrábání vyvolá v rostlině rychlou chemickou reakci. Během pouhých 30 minut se v listech výrazně zvýší hladina dvou důležitých rostlinných hormonů, cytokininů a auxinu.
  • Přepnutí do kvetení: právě tyto hormony fungují jako signál, který rostlinu přepne z růstové fáze do rozmnožovací. Rostlina proto začne kvést mnohem dřív.

Proč je to důležité? (Jedno zdraví)

Tento výzkum je krásnou ukázkou konceptu Jedno zdraví (One Health). Ukazuje, že přírodu a zvířata nejde oddělit od zemědělství a lidského zdraví. Když pochopíme „včelí stres“, mohou farmáři v budoucnu využít přirozené chování včel k urychlení kvetení plodin úplně bez chemie. Zdravé včely nám tak pomohou zajistit dost potravin a udržet potravinovou bezpečnost.

Slovníček

  • Pylový stres: stav, kdy včely trpí nedostatkem pylu, který je pro ně klíčovým zdrojem živin.
  • Tarsy: koncové části (chodidla) hmyzích nožek. Včely listy stimulují právě středními tarsy.
  • Cytokininy: rostlinné hormony, které podporují dělení buněk a přechod rostliny do kvetení.

Zdroj

Khan, S. A. a kol. (2024): Pollen deprivation stimulates honeybees Apis mellifera to induce early flowering in tomato plants. Scientia Horticulturae 333, 113265.

Článek vznikl pro vzdělávací pexeso VĚDXESO (ČZU FAPPZ), verze textu 1.0 z roku 2025. Nápověda na kartě: Když včely nemají pyl, umí „poprosit“ rostliny, aby rozkvetly dřív, a tím pomáhají sobě i zemědělcům.

Vše z tématu Zvířata
  • 17. 9. 2026 · Zvířata

    Proč to mají oranžoví kapři koi v řece těžší než divocí?

    Cena za krásu: proč mají koi kapři těžší život

    Kdo by vyhrál podvodní závod o přežití, obyčejný nenápadný kapr, nebo zářivě oranžový krasavec z japonského jezírka? Vědci z ČZU zjistili, že oslnivá barva není výhoda, ale spíš pořádná koule na noze.

    Přečteš za 3 min

  • 12. 9. 2026 · Zvířata

    Proč mají pstruh a střevle větší mozek než vranka?

    Chytrý pstruh

    Představ si, že jsi ryba v divokém šumavském potoce a každý den unikáš predátorům a bojuješ s proudem. Pomohla by ti k přežití větší mozkovna, nebo by to byla jen zbytečná zátěž? Vědci z ČZU porovnali mozky tří druhů potočních ryb.

    Přečteš za 3 min

  • 6. 9. 2026 · Zvířata

    Posílí konopná semínka v krmivu slepičí kosti?

    „Konopná“ slepice se silnými kostmi

    Zní to jako zápletka ze sci-fi, ale obyčejné konopí může slepice ochránit před bolestivými zlomeninami. Vědci z FAPPZ ČZU a Výzkumného ústavu živočišné výroby zjišťovali, jak může technické konopí v krmivu posílit slepičí kosti.

    Přečteš za 4 min

Studium na FAPPZ

Baví tě to? Pojď to studovat.

Cookies na mojeagro.cz

Nezbytné cookies web potřebuje k fungování. Ostatní použijeme jen s vaším souhlasem.

Nastavení a podrobnosti

Nezbytné cookies zajišťují fungování, bezpečnost a správné zobrazení webu. Analytické a marketingové použijeme jen s vaším souhlasem. Volbu uchováváme 12 měsíců a kdykoli ji změníte odkazem Nastavení cookies v patičce. Zásady cookies ČZU

V prohlížeči si web bez souhlasu pamatuje jen věci pro funkce, které použijete: tuto volbu cookies, program po kliknutí na Zapamatovat (na rok), výsledek průvodce výběrem oboru a posledních 20 testů nanečisto. Zůstávají jen ve vašem prohlížeči a smažete je v jeho nastavení. Se souhlasem s analytikou nebo marketingem si až 30 dní pamatujeme původ kampaně a připojíme ho k rezervaci DOD pro vyhodnocení reklamy. Reklamní identifikátory ukládáme jen s marketingovým souhlasem. Údaje se smažou spolu s rezervací podle doby uchování daného DOD.

Cookies na mojeagro.cz