Náš výzkumZvířata

Proč se malé sovy drží blízko obřího výra?

Soví sousedé

Představ si, že bydlíš v domě, kde žije i někdo mnohem silnější než ty, ale právě díky němu si na tebe ostatní netroufnou. Vědci z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) ČZU zjišťovali, jak takové překvapivé spojenectví funguje mezi sovami v českém lese.

Vyšlo
Text
Lucie Hrdličková
Přečteš za
3 min
Sova s pruhovaným peřím hledí do objektivu.

Neviditelná hrozba: nebezpečné noční sousedství

Různé druhy zvířat v přírodě často sdílejí stejné území. Lesní sovy nejsou výjimkou, v jednom kusu lesa mohou žít hned čtyři druhy najednou. Má to ale háček: větší sovy jsou pro menší druhy vážnou hrozbou. Mohou je ulovit, zabrat jim místo k hnízdění nebo jim sníst potravu, na které menší sovy závisí. Takové sousedství je jako bydlení na chodbě, kde si každý dává pozor, kudy chodí, a některým dveřím se raději vyhýbá.

Souboj dravců: hledá se bezpečné území

Čeští vědci se rozhodli zmapovat, jak si sovy dělí revír. Na Vysočině sledovali samce tří druhů:

  • kulíšek nejmenší: nejmenší sova (58 g),
  • sýc rousný: malá sova (101 g),
  • puštík obecný: větší, středně velká sova (413 g).

V oblasti žil ještě čtvrtý druh, výr velký. Je to největší evropská sova a vrcholový predátor celého společenství. Aby vědci zjistili, jak se sovy v noci pohybují, dostal každý ze tří menších samců malý vysílač, batůžek na záda vážící nejvýš 3 % hmotnosti těla.

Tajemství v lese: výr jako nedobrovolná ochranka

Jak malé sovy v tak nebezpečném lese přežívají? Výsledky ukázaly nečekanou strategii:

  • Týmová práce prcků: lovecké revíry sýce rousného a ještě menšího kulíška se překrývaly ze 78 %. Obě malé sovy tedy lovily v podstatě na stejném místě.
  • Útěk před puštíkem: s revírem většího puštíka se překrývaly jen málo, u sýce z 25 % a u kulíška z 15 %.
  • Bezpečná zóna u šéfa: hnízdo výra leželo uvnitř loveckých revírů obou malých sov. Puštík si naopak od výra držel velký odstup.

Výr totiž loví středně velké puštíky mnohem častěji než nejmenší sovy. Kde je výr, tam se puštík neodváží zůstat. V blízkosti výra tak pro malé sovy vzniká „bezpečná zóna“, kde jim puštík nehrozí. Vědci tomu říkají ochranný deštník (protective umbrella).

Proč je to důležité? (Jedno zdraví)

Studie je ukázkovým příkladem konceptu Jedno zdraví (One Health): zdraví zvířat, ekosystémů a lidí se navzájem ovlivňuje. Když z krajiny zmizí velký dravec, jako je výr, důsledky se řetězí. Malé sovy ztratí bezpečnou zónu, puštík je může vytlačit a ony pak vyvedou méně mláďat.

Sovy přitom regulují počty hlodavců, kteří škodí na polích. Když se rovnováha mezi sovami naruší, mohou se přemnožit myši a hraboši. Hlodavci navíc přenášejí na lidi nemoci (například leptospirózu nebo hantaviry), takže fungující společenstvo dravců chrání i naše zdraví.

Slovníček

  • Vrcholový predátor: živočich na vrcholu potravního řetězce, kterého v jeho přirozeném prostředí neloví žádný jiný dravec (například výr velký).
  • Ochranný deštník (protective umbrella): jev, kdy vrcholový predátor nepřímo chrání nejmenší druhy tím, že odhání jejich středně velké nepřátele.
  • Telemetrie: metoda, kdy zvířata dostanou lehký vysílač (nejvýš 3 % hmotnosti) a vědci na dálku sledují jejich pohyb.

Zdroj

Stehlíková Sovadinová, S., Hertl, I., Körber, A. a Kouba, M. (2025): Space use during the breeding season of three different forest-dwelling owl species in an area of sympatry. Journal of Ornithology 166, 1099-1103.

Článek vznikl pro vzdělávací pexeso VĚDXESO (ČZU FAPPZ), verze textu 1.0 z roku 2025. Nápověda na kartě: I malá sova může chytře využít přítomnost největšího dravce v lese, aby se ochránila před středně velkým nepřítelem.

Vše z tématu Zvířata
  • 17. 9. 2026 · Zvířata

    Proč to mají oranžoví kapři koi v řece těžší než divocí?

    Cena za krásu: proč mají koi kapři těžší život

    Kdo by vyhrál podvodní závod o přežití, obyčejný nenápadný kapr, nebo zářivě oranžový krasavec z japonského jezírka? Vědci z ČZU zjistili, že oslnivá barva není výhoda, ale spíš pořádná koule na noze.

    Přečteš za 3 min

  • 12. 9. 2026 · Zvířata

    Proč mají pstruh a střevle větší mozek než vranka?

    Chytrý pstruh

    Představ si, že jsi ryba v divokém šumavském potoce a každý den unikáš predátorům a bojuješ s proudem. Pomohla by ti k přežití větší mozkovna, nebo by to byla jen zbytečná zátěž? Vědci z ČZU porovnali mozky tří druhů potočních ryb.

    Přečteš za 3 min

  • 8. 9. 2026 · Zvířata

    Jak hladové včely přimějí rajčata kvést dřív?

    Hladové včely umí přinutit rajčata kvést dříve

    Co bys dělal/a, kdybys měl/a na starost rodinu plnou hladových sourozenců, ale lednička i obchody v okolí by byly prázdné? Včely medonosné v takové situaci nepanikaří. Umí přesvědčit rostliny, aby začaly kvést mnohem dřív než obvykle, a zajistily jim tak potravu.

    Přečteš za 2 min

Studium na FAPPZ

Baví tě to? Pojď to studovat.

Cookies na mojeagro.cz

Nezbytné cookies web potřebuje k fungování. Ostatní použijeme jen s vaším souhlasem.

Nastavení a podrobnosti

Nezbytné cookies zajišťují fungování, bezpečnost a správné zobrazení webu. Analytické a marketingové použijeme jen s vaším souhlasem. Volbu uchováváme 12 měsíců a kdykoli ji změníte odkazem Nastavení cookies v patičce. Zásady cookies ČZU

V prohlížeči si web bez souhlasu pamatuje jen věci pro funkce, které použijete: tuto volbu cookies, program po kliknutí na Zapamatovat (na rok), výsledek průvodce výběrem oboru a posledních 20 testů nanečisto. Zůstávají jen ve vašem prohlížeči a smažete je v jeho nastavení. Se souhlasem s analytikou nebo marketingem si až 30 dní pamatujeme původ kampaně a připojíme ho k rezervaci DOD pro vyhodnocení reklamy. Reklamní identifikátory ukládáme jen s marketingovým souhlasem. Údaje se smažou spolu s rezervací podle doby uchování daného DOD.

Cookies na mojeagro.cz